sobota 1. dubna 2017

O lásce k tichu

Je to skoro víc jak měsíc. Měsíc a něco, co jsem na blog nenapsala ani slovo. Články mi stojí v zástupu a čekají na své zpracování. Jsou to zajímavá, lákavá témata, na které se sama těším. Mám dokonce připravené fotky, vím přesně o čem chci psát, ale prostě a jednoduše nepíšu. Čím dál víc se v životě zamilovávám do ticha...já, člověk, který vždy rád psal, sdílel, mluvil a užíval si nahlas.
Najednou sedím a dívám se, najednou sedím a poslouchám jen tichou hudbu, najednou sedím a přemýšlím při pohledu z okna. Nebo se jdu projít, nebo si jdu pomalu polehoučku zaběhat nebo se třeba na zahradě houpám na houpačce a dívám se na poletující motýly a skotačícího psa. A to mi momentálně k pocitu naplnění stačí. Nějak víc vnímám svět kolem sebe, často se mi svět zpomalí před očima a já mám tak možnost, užít si i tu nejvíc obyčejnou chvilku naplno...
Obrázek nalezen, malován Zaklínačem, autorské práva nemám:D
A když končí den a já mám hotovou práci, napsané články, které se mi pořád dobře píšou, tak si otevřu blog a sednu si k němu, že se podělím a že budu zase chvilku sdílet a nechce se mi napsat ani slovo navíc. Ani slovo navíc, než musím pro obživu. Je to tak zvláštní pocit, který jsem nikdy nezažila a který mi byl doteď cizí. A nepíšu si se sestrou, nepíšu si s kamarádkami a nepíšu si s nikým...a zažívám taky pocit, že si nemusím vyfotit všechno, co vidím. Čím dál častěji se raději dívám a vnímám.
Tolik se toho za poslední měsíc událo. Slavilo se opět tolik narozenin, byla jsem několikrát v kině, zažila jsem nové restaurace a kavárny v milovaném Brnéčku, nesčetněkrát jsem byla v knihovně, o které bych vám taky chtěla psát. Dokonce jsem začala s prací na zahradě a tento rok z ní chci udělat maximálně pohodlné místo pro relaxaci a odpočinek. Mám za sebou promoce, titul v ruce a další cestu před sebou. Potkala jsem staré známé, zakusila další druh masáže, objednala se na kurz Ajurvédy a objednala si s mamčou kurz Keramiky. Je toho tolik a ještě milionkrát víc...

Doufám, že tu dobu co se tady někde toulám mezi řádky, tak si také užíváte svět a žijete, ať už tiše nebo nahlas. Doufám, že vás hudba také provází na každém kroku, protože i když se to nezdá, tak hudba umí být neskutečným lékem a balzámem pro duši. Nezapomínejte se vracet do přírody, trávit čas se svými blízkými, číst knihy, psát dopisy ručně a procházet se...jsou to tak obyčejné věci a přitom jsou k životu tak moc potřeba!

A já se snad polepším a zase tu na chvilku s vámi zůstanu...tak zase jednou obrázky posledních dnů:)
Opět jsem navštívila několik sushi restaurací a pořád hledám tu nej
Opět začíná cestovatelská a výletní éra
Nějaké to kvalitní čtivo a nové knihy


Tak trochu jiné křižování na obloze
Toulání lesem
Toulání nočním městem
První aktivity na louce a poli
Zahrada ožívá

Jak se máte? Jak užíváte jaro v rozpuku? Napálil vás někdo na dnešního apríla?

Naladěná strunu po struně



2 komentáře:

  1. Nenapálil mě nikdo, ale moje teenagerky mi uchystaly super překvapení, mám ho vyfocené na stránce :-)
    pěknou neděli, Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hned se jdu na to překvapení mrknout:) Já si na toho apríla vzpomněla až navečer, jinak bych určitě někoho napálila:) Tobě taky příjemný zbytek víkendu:)

      Vymazat