středa 26. října 2016

Co vás v životě vede k naplnění?

Objednala jsem první dárky na Vánoce. S hrůzou jsem tak zjistila, že můj milovaný podzim bude brzy končit a za chvilku začne zima. Mám pocit, že dny jsou čím dál kratší, čas ubíhá rychleji a já toho stíhám čím dál méně. Přesto všechno jsou ale taky chvíle, které si nenechám vzít a užívám si je naplno. Napsala jsem si seznam věcí, které mne baví, které mě naplňují a mohla bych je dělat pořád. Někde jsem četla, že člověk by si měl sepsat seznam sto věcí, které mu vždy udělají radost a když je pak smutný nebo naštvaný, tak si má tyto věci připomenout nebo některou z nich rovnou dělat. Možná bude ještě nějakou dobu trvat než se k té stovce dopracuji, ale snad jednou...:)
Zatím mám ve svém seznamu tanec a bojové sporty. Tanec opravdu miluju nadevše a mohla bych tančit kdekoliv a kdykoliv. S bojovými sporty je to velmi podobné, líbí se mi karate, aikido, zamilovala jsem si čchi-kung, léta cvičím jógu a nedám dopustit na tai-či. Hned za láskou k pohybu musím zařadit jakoukoliv aktivitu v přírodě. Procházku, běh, sběr bylinek, práce na zahradě, střelba lukem a mnohé další.
K dalším činnostem, kterým se ráda věnuju patří čtení knih, to už jste si mohli všimnout a je vidět, že knihomola v sobě nezapřu. Baví mě taky fotit, hlavně tehdy, když to neplánuji. Vidím něco, co se mi líbí, tak jdu a stisknu spoušť. Interně tomu říkám intuitivní fotografie, ani nevím jestli to existuje. Další oblíbenou činností jsou tajemné výpravy, výlety a cestování. O víkendu jsem tak zvládla dvakrát otočit zahraničí a stačily mi na to jen dva dny volna v práci.
Zjistila jsem taky, že čím jsem starší, tím víc mě baví péče o své tělo a duši. Absolutně si užívám chvilky u kadeřnice, kdy se o mě má milá dvorní kadeřnice Terezka dokonale stará. Naprosto skvěle mi je, když si zajdu na masáž, naplánuji si Tantru nebo si doma dopřeju vanu. Vytvořila jsem si takový páteční rituál. Vezmu si do vany knihu, hudbu nebo film. Dám si voňavou pěnu, sůl do koupele, nafouknu koupací polštářek, zapálím svíčky, naleju víno a ideální večer je na světě!
Poslední věc, na které poslední dobou opravdu ulétávám jsou setkání. Setkání s lidmi, kteří za to stojí, setkání s lidmi, na které se těším a kteří mi dokážou maximálně zpříjemnit den. Baví mě procházka večerním městem, posezení v čajovně, večerní telefonní hovory nebo jakákoliv jiná chvilka strávená spolu. Už se nedokážu a ani nezkouším donutit jít ven jen kvůli někomu a dělat společnost druhým, když se mi nechce. Sprostě a sobecky si své protějšky, se kterými trávím čas vybírám. A jsem přešťastná za tu hrstku lidí, které ve svém životě mám. Dokonce o svých přátelích můžu říct, že jsem díky nim lepší člověk. Vzdělanější, bdělejší a usměvavější. Občas si myslím, že mám opravdu štěstí na lidi, protože mi do života přichází krásní a vzácní lidé. Vnímám je, pozoruji a poslouchám. Někteří do mě prostupují, otiskávají se a zůstávají uvnitř mě. Jsem za to vděčná a užívám si to.
Celý život tak jdeme svou cestu k naplnění a přitom ani nemusíme moc daleko. Stačí poslouchat to, co nám říká naše duše. Já za sebe vím, že vnitřní klid nacházím tehdy, když dělám to, co opravdu cítím a chci. Znám své slabosti, ale i své radosti. Vím, co mi zvedne náladu a snažím se tím co nejvíc zaplnit dny a celý svůj život. Naplněním jsou mi milá slova druhých, společně strávený čas, toulání se světem a hledáním maličkostí, které ale znamenají tak moc.

Jsem vděčná za každou maličkost ve svém životě!

Co dělá radost vám? Co vás dělá šťastnými? Víte, jak je ta cesta za štěstím vlastně lehká?

Naplněná



Žádné komentáře:

Okomentovat