sobota 29. října 2016

Když vás swap cvrnkne do nosu!

Dalším swapem, který jsem po dlouhé prázdninové pauze zažila bylo Spontánní cvrnknutí. Tento swap jsem vymyslela já a v jeho popisu bylo: "Dovedete si představit, že jdete městem a za výlohou obchodu vás nějaká věc okouzlí a uhrane? Našli jste v bazaru starou a zaprášenou věc a dali jí znovu duši? Sáhly jste na nějakou věc a projela vámi vaše oblíbená vzpomínka a vzbudila ve vás nějaká věc pocit? Co takhle vydat se na průzkum a najít si cestou 5 až 6 malých radostí...nepřemýšlet, neřešit, co ten druhý preferuje, co chce, nechce, na co mu to bude...vybrat citem, spontánně, originálně a třeba i krapet šíleně...ke každé věci by bylo super dát krátký popisek, malý milý příběh, jak se do balíčku zrovna tato věc zatoulala, přiložit klidně fotografii té atmosféry, když jste ji vybírali nebo vám spadla pod nohy...zkusíme si dát i v málu hodně?"
Na swap se mi přihlásila Marťa z blogu Pihovatá. Byla jsem velmi ráda, protože už jsem po ní nějakou dobu pokukovala a chtěla s ní swap zažít. To, co jsem jí poslala já, tak zatím neprozradím, protože swap k Marti teprve cestuje. Až budu mít fotku, tak samozřejmě přiložím.

Já jsem od Marti dostala nádherný duševní balíček. Všechny dárečky byly krásně zabaleny a ještě byl na každém balíčku nádherný obrázek, třeba víla, čarodějnice a jiné fantasy motivy. 
V balíčku tak byl například nádherný obraz vlčích máků. Tento obraz je jako z jiné doby, líbí se mi jeho popis, kdy Marťa píše o své lásce k tomuto lučnímu kvítí. Já louku miluju a divoké květiny taky.
Dalším překvapením byla tato brož, s peříčkem a zvláštní malou růžičkou. Opět jsem si přečetla příběh brože, jak ji Marťa pořídila a jak se pak následně tento vzácný dárek dostal ke mě.
Nádherným dárkem je pro mě tato "kouzelná" snad Aladinova lampa. Hned jsem si ji dala na kůžičku a budu ji nosit na krku. Je tak jiná, je tak zvláštní, je to opravdu ideální cvrnknutí.
Rozesmála mě brož ve tvaru puntíkového knoflíku. Už ji mám na svetru a používám ji jako zapínání. Opravdu super nápad a pro mě naprosto spontánní věc, kterou bych si sama nekoupila, ale jako dárek se mi moc líbí.
Dalším zajímavým a také vtipným dárkem je tento přívěšek, třeba na mobil. Já v něm vidím jistojistě šneka, muž pak saxofon a podobně. Líbí se mi, že každému připomíná něco jiného. Co připomíná vám?
A posledním dárkem byla kniha Tarotu a magie. Knihy miluju, takže opět trefa do černého, navíc knihu o tarotu nemám ještě žádnou. Velmi mě také bavil příběh o spontánním objevení knihy za skříní. Tomu říkám cvrnknutí!
Celý swap byl tedy nádherně zabalen i s plátky voňavých a sušených květin. Byl promyšlen, dokonale popsán a nechyběl mu příběh a ten zvláštní náboj, který jsem od tohoto balíčku přesně chtěla. Dávám za něj Martince 10 z 10 bodů a k tomu jedno velké poděkování za příjemné pohlazení po duši a jinakost, kterou na lidech a na swapování miluju snad nejvíc!

Jak se vám líbí tento originální swap?

Cvrnknutá

středa 26. října 2016

Co vás v životě vede k naplnění?

Objednala jsem první dárky na Vánoce. S hrůzou jsem tak zjistila, že můj milovaný podzim bude brzy končit a za chvilku začne zima. Mám pocit, že dny jsou čím dál kratší, čas ubíhá rychleji a já toho stíhám čím dál méně. Přesto všechno jsou ale taky chvíle, které si nenechám vzít a užívám si je naplno. Napsala jsem si seznam věcí, které mne baví, které mě naplňují a mohla bych je dělat pořád. Někde jsem četla, že člověk by si měl sepsat seznam sto věcí, které mu vždy udělají radost a když je pak smutný nebo naštvaný, tak si má tyto věci připomenout nebo některou z nich rovnou dělat. Možná bude ještě nějakou dobu trvat než se k té stovce dopracuji, ale snad jednou...:)
Zatím mám ve svém seznamu tanec a bojové sporty. Tanec opravdu miluju nadevše a mohla bych tančit kdekoliv a kdykoliv. S bojovými sporty je to velmi podobné, líbí se mi karate, aikido, zamilovala jsem si čchi-kung, léta cvičím jógu a nedám dopustit na tai-či. Hned za láskou k pohybu musím zařadit jakoukoliv aktivitu v přírodě. Procházku, běh, sběr bylinek, práce na zahradě, střelba lukem a mnohé další.
K dalším činnostem, kterým se ráda věnuju patří čtení knih, to už jste si mohli všimnout a je vidět, že knihomola v sobě nezapřu. Baví mě taky fotit, hlavně tehdy, když to neplánuji. Vidím něco, co se mi líbí, tak jdu a stisknu spoušť. Interně tomu říkám intuitivní fotografie, ani nevím jestli to existuje. Další oblíbenou činností jsou tajemné výpravy, výlety a cestování. O víkendu jsem tak zvládla dvakrát otočit zahraničí a stačily mi na to jen dva dny volna v práci.
Zjistila jsem taky, že čím jsem starší, tím víc mě baví péče o své tělo a duši. Absolutně si užívám chvilky u kadeřnice, kdy se o mě má milá dvorní kadeřnice Terezka dokonale stará. Naprosto skvěle mi je, když si zajdu na masáž, naplánuji si Tantru nebo si doma dopřeju vanu. Vytvořila jsem si takový páteční rituál. Vezmu si do vany knihu, hudbu nebo film. Dám si voňavou pěnu, sůl do koupele, nafouknu koupací polštářek, zapálím svíčky, naleju víno a ideální večer je na světě!
Poslední věc, na které poslední dobou opravdu ulétávám jsou setkání. Setkání s lidmi, kteří za to stojí, setkání s lidmi, na které se těším a kteří mi dokážou maximálně zpříjemnit den. Baví mě procházka večerním městem, posezení v čajovně, večerní telefonní hovory nebo jakákoliv jiná chvilka strávená spolu. Už se nedokážu a ani nezkouším donutit jít ven jen kvůli někomu a dělat společnost druhým, když se mi nechce. Sprostě a sobecky si své protějšky, se kterými trávím čas vybírám. A jsem přešťastná za tu hrstku lidí, které ve svém životě mám. Dokonce o svých přátelích můžu říct, že jsem díky nim lepší člověk. Vzdělanější, bdělejší a usměvavější. Občas si myslím, že mám opravdu štěstí na lidi, protože mi do života přichází krásní a vzácní lidé. Vnímám je, pozoruji a poslouchám. Někteří do mě prostupují, otiskávají se a zůstávají uvnitř mě. Jsem za to vděčná a užívám si to.
Celý život tak jdeme svou cestu k naplnění a přitom ani nemusíme moc daleko. Stačí poslouchat to, co nám říká naše duše. Já za sebe vím, že vnitřní klid nacházím tehdy, když dělám to, co opravdu cítím a chci. Znám své slabosti, ale i své radosti. Vím, co mi zvedne náladu a snažím se tím co nejvíc zaplnit dny a celý svůj život. Naplněním jsou mi milá slova druhých, společně strávený čas, toulání se světem a hledáním maličkostí, které ale znamenají tak moc.

Jsem vděčná za každou maličkost ve svém životě!

Co dělá radost vám? Co vás dělá šťastnými? Víte, jak je ta cesta za štěstím vlastně lehká?

Naplněná



neděle 23. října 2016

Nejkrásnější dotazník o lidech

Často o sobě tvrdím, že lidi nemám ráda a jsem nejraději sama. Ve skutečnosti je to spíš tak, že si lidi kolem sebe vybírám. Ráda se obklopuji lidmi, se kterými si mám co říct, někteří z nich do mě vidí, jiní mě chápou beze slov a velká část z nich jede na stejné vlně jako já. 
Mnoho lidí o mně tvrdí, že jsem namyšlená, ale myslím si, že každý člověk má právo vybrat si partnera, kamarády a lidi, kteří s ním půjdou jeho cestu. O namyšlenosti tak hovoří většinou jen ti, kteří mě opravdu neznají a neví, jaká jsem uvnitř. Někteří o mně říkají, že si vybírám škaredé kamarádky, abych mezi nimi zářila, že si vybírám zakomplexované kamarády, abych nad nimi vládla - já se tomu opravdu nahlas a od srdce směju. Mám kolem sebe spoustu krásných, vyrovnaných lidí a každý den se od nich učím něco nového. 
Je pravda, že mě však přitahují lidé s hmatatelnou duší. Mám ráda, když jsou lidi kolem mě úplně jiní, zvláštní, zajímaví a tak nějak mají třeba i to, co já nemám a co mi chybí. Obdivuji bezprostřednost, umění nepřemýšlet a taky nespoutanost. Ano, takoví lidé mě, plánovacího, přemýšlivého blázna věčně spoutaného konvencí, téměř vždy okouzlí a dostanou!:) 

1) Jakou zvláštnost miluješ na lidech?
Miluju lidi, kteří jsou roztomilá trdla. Miluju ty, kteří nosí baťůžky, mají bříško nebo jsou rozcuchaní. Jsou originální, jiní a nedělají si hlavu s hloupostmi jako já. Neladí jim oblečení, mají šmouhu od čokolády na tváři, jdou ulicí s úsměvem, pískají si, mluví pro sebe, jsou divní, staromódní, ztřeštění, ale jsou sví a šťastní. 

2) Jakou vlastností tě lidi vždy dostanou?
Rozhodně upřímností a pravdou, protože té si cením, i když občas bolí. Pak taky pokorou, skromností a lidskostí. Miluji ten okamžik, kdy vidím na první pohled drsného a chladného muže, který roztaje nad malým štěňátkem nebo koťátkem. Miluju ten přerod a tu chvíli, kdy člověk nechá druhého nahlédnout pod masku...

3) Co ti na lidech přijde opravdu krásné, milé a roztomilé?
Krásné je, pokud se lidé nebojí jít vlastní cestou. I tou neprošlapanou, plnou kamení a bolavou. Ale oni přesto hrdě jdou s hlavou nahoře a odhodláním a vůlí, což mně osobně mnohdy chybí. Milé a roztomilé mi pak přijdou právě zmíněné projevy toho, že jsme lidi a máme city.

4) Je nějaká vlastnost, kterou sama nemáš a druhým lidem ji závidíš?
Rozhodně trpělivost. Já sama chci všechno a hned. Je pravda, že mnohdy se mi podaří svých přání a cílů dosáhnout velmi rychle, ale samozřejmě mi pořád nic nestačí. Chci víc a víc, chci moc a bojím se, že nebudu mít nic. Ale taková jsem:)
5) Jak vypadá dle tvých představ ideální žena a ideální muž?
Ideální žena? Tak asi taková, jaká bych chtěla být já. Malá, něžná, křehká, rozpuštěné vlnité vlasy, hnědé nebo zrzavé, pihy, velké oči, úsměv, který dělá ďolíčky, taková květina, která ale vydrží pevně a silně stát i ve větru:) A muž? Samozřejmě ochránce, rytíř i bez koně, ale s mečem, pevný postoj, široká ramena, klidně delší vlasy, vousy, chladný a přesto něžný pohled....no tak asi nějak tak. Ach, jsem se rozvášnila:)

6) Kterou skupinu, partu lidí máš nejraději a proč?
Mám ráda lidi, kteří jsou v pohodě. Alternativce, motorkáře, trampy, šermíře, hippísáky, jógíny a spoustu dalších. Možná je hloupé lidi škatulkovat a skupinkovat. Ideální je, pokud si lidé sednou, neřeší hlouposti a umí se pobavit. Mám ráda otevřené, přátelské a vtipné party. 

7) Vzpomeneš si nějaký svůj nebo něčí záchvěv lidskosti a zážitek s ním spojený?
Takových zážitků mám docela dost, ale jeden mi přece jen utkvěl v paměti víc. Jednou jsem šla na "bezdotykové" rande s klukem, který se mi roky líbil. Bylo to rande o povídání, poznávání se, ale vše bez dotyku, jen na bázi přátelství. Bylo to fajn, seděli jsme v hospůdce a bavili se. O tomhle klukovi jsem si myslela, že je drsňák, takový chladný muž, voják, ten, který se s ničím nepáře a lidi neřeší. Pozdě večer, když jsme však ještě seděli u stolu, tak do hospůdky přišel muž a u dveří spadl na zem. Všichni si mysleli, že je opilý a tak přes něj chodili, nepomohli mu a neřešili jej. A muž, který byl se mnou? Vstal, tedy vyskočil a hned mu šel pomoct. Ten muž nebyl opilý, měl po mrtvici a neudržel rovnováhu. Muž, o kterém jsem si myslela, že je drsný, byl citlivý, byl vnímavý a ukázal mi absolutní projev lidskosti. Pomohl tomu muži na zemi, zvedl ho, posadil k nám ke stolu a celý zbytek večera se věnoval i jemu. Dodnes cítím ten pocit neskonalého obdivu a pýchy, že mám kolem sebe lidi, kteří se jako lidi chovají....díky za to!

8) Jak by ses cizím lidem představil ve dvou nebo třech větách?
Haha, věčně se motající čarodějka, která se proplétá životem, jak jen se dá. Zvědavá, naslouchající, rychle mluvící a zásadně nahlas se smějící. Často chodící bosá, často zpívajíc nahlas a tančící i bez hudby. S přáním žít si svůj sen a moct se vždycky otočit dozadu a vědět, že jsem se chovala jako člověk:)

9) Překvapil tě nebo šokoval tě nějaký neznámý člověk? A jak?
Jsem člověk, který miluje překvapení a často jsem v údivu a občas taky v šoku. Překvapil mě cizí muž, který mi přes plot skočil pro růži, překvapil mě cizí člověk, který mi řekl, že mám v životě vždy bojovat hlavně o lásku, překvapil mě člověk, se kterým jsme byli rok vedle sebe a nevěděli o sobě, co víme nyní. Překvapil mě bráška úžasným dárkem na Vánoce, překvapil mě muž, babička, mamka, taťka, sestřička...je toho opravdu tolik!

10) V čem jsi jiná, zvláštní a originální?
V přístupu k životu, v myšlenkách a přáních. V uvažování, nekonečném přemýšlení, v nepochopení některých absurdit a životních peripetií. Jsem jiná a zvláštní občas tak moc, že se dostávám do šílených situací, zažívám různorodé zážitky, ale miluju svůj život a užívám si každý jeho den.
Jak se vám líbí tento dotazník? Co vy a lidi? Uděláte si dotazník taky?

Dnes lidumilná

středa 19. října 2016

Co se děje

Někdy se toho děje opravdu hodně. Poslední dobou zase mírně nestíhám a blog teda pěkně mešká. V zástupu mám několik článků, na které se těším i já sama, také spoustu fotek z cest a zážitků, ale já se nestíhám zastavit a psát o tom. Pokud píšu, tak jen do práce nebo třeba básně a další část knihy. Ale tak nějak mi to vůbec nevadí.
Není den, který bych strávila v klidu doma. Mám pocit, že už měsíce nemám uklizeno, řádně navařeno, napečeno, odcvičeno a splněno všechno, co chci. Zkoušela jsem si dát kávu, zelený čaj nebo jakýkoliv příjem energie, který mě vždy nastartoval a stejně jsem to všechno nestihla. Máte taky někdy takové zběsilé období?

Za poslední dobu se toho opravdu hodně událo. Oslavili jsme s mužem pětileté výročí, dárky si dali originálně v prádelním koši a ten se nejvíc líbil Kiwimu. Pořídila jsem si hrozně, ale hrozně moc nových knih a sama se tomu divím, ale přečetla jsem je! Na cestě autem, v tramvaji, na toaletě, ve vaně a v místech a časech, které jsem si vyšetřila a příjemně využila.



Dokonce jsem stihla posezení s kamarádkou a vyfocení brněnské barevné speciality - deštníků. Užila jsem si dosytosti přírody a už bych se nejraději uložila k zimnímu spánku a ideálně spala až do jara nebo ještě líp do léta. Tento rok je opravdu prapodivný a já se nemůžu dočkat na teplo a slunce. Sice miluju podzim, avšak letos si jej užívám nějak méně. Jistí to teplé pití, deka a koukání z okna ven:)

Jsem ráda, že jsem zažila i pár tajemných zážitků, navštívila místa se zajímavou atmosférou a užila si také spoustu samoty. Kromě mých samotářských a tvořivých chvilek jsem potkala pár zajímavých duší a někteří lidé mě za poslední dobu opravdu překvapují a jsem za ně ráda. Je zvláštní nevědět, jak dlouho je budu mít na své cestě, a tak si užívám každou minutu v jejich přítomnosti.

Zazimovala jsem luk, protože mi zmizely terče. Plánuji zazimování zahrady a uklizení letního oblečení. Taky bych měla začít plánovat vánoční dárky a chystat plán cukroví. Má bakalářská práce se blíží ke zdárnému konci a doufám, že stejně úspěšně dopadnou také státnice. Byla jsem na několika kurzech, dodělala si další stupeň Reiki a pochopila spoustu dalších věcí. 

Užívám si dny, kdy můžu spát alespoň do osmi nebo do devíti, jsem šťastná, když mi něco upeče nebo uvaří babička, mamča nebo třeba tchýně. Jsem vděčná muži, který vysaje nebo dá oprat prádlo, když já nestíhám a neskonale mě těší ta volná chvíle, kdy mohu napsat na blog a pak zase rychle utíkat žít. 

Doporučuji vám dělat to samé! Nechte občas kus povinností a práce na někom jiném a zastavte se v tom okamžiku, který se vám líbí. Užijte si jej naplno, zhluboka dýchejte a vnímejte svět kolem sebe. Ono to psaní, sdílení, Facebook a další technické spojení se světem chvilku počká. Žijte přítomností tady a teď, se skutečnými lidmi a ještě skutečnějšími zážitky!

Okouzlená bytím