čtvrtek 17. března 2016

Záchodová pohádka...s happyendem?

To je tak, když bydlíte ve starém hradě, kde je všechno zařízení staré skoro sto let. A tak nám přestal fungovat záchod. Rozumějme fungoval stále, ale začal téct a my začali hledat, kudy. Když jsme záchod obhlédli celý dokola, tak jsme si všimli, že teče asi jen potrubí. Neváhali jsme tedy a rozhodli se opravovat.
A tak jsme celou místnost vyklidili. Hlavně samozřejmě můj krásný stojan a v něm časopisy. Kdo by si na záchodě nečetl, že ano? A následně jsme začali potrubí lepit, to vypadalo, že drží a tak jsme s velkou slávou znovu zkusili spláchnout. Velké překvapení nás čekalo, když se voda místo do potrubí začala hrnout ze záchodu ven.

Nepomohl zvon, ani průplach horkou vodou, krtek byl úplně zbytečný, a tak jsme zavolali kanalizační pohotovost. Také jste nevěděli, že něco takového vůbec existuje? Přijeli dva "nabušení" hoši a vyběhli poschodí. Vytáhli všechno své nářadí a pustili se do práce. Ani ne za půl hodinky a tisíc korun nám s úsměvem sdělili, že odpad je protažen, záchod nikoliv. Zeptali se na věk této toalety a podivili se úctyhodným šedesáti letům. Poté nám suše sdělili, že vodní kámen je prevít, ať koupíme nový záchod, že oni stejně kámen nečistí a ani to nejde.
Tak následoval maraton po obchodech, kde jsme zjistili, že na náš spodní odpad žádný novodobý a moderní záchod nepasuje. V tu dobu jsem už byla zhruba den bez záchodu. Já totiž odmalička z duše nenávidím cizí záchody. I na tento jsem si asi půl roku zvykala a chodila na něj jen v nejnutnějších potřebách. Na návštěvách vždy raději vydržím, v restauracích zásadně nechodím, občas jdu, záchod obhlédnu a jdu pryč, protože vím, že by to stejně nešlo.
No a protože můj muž o této mé zvláštnosti dobře ví a je mu jasné, že by mi praskl bok než abych šla na nějaký cizí a jiný záchod, tak se opravdu snažil - tímto mu opravdu vřele děkuji! Ale stejně to nebylo k ničemu. Byl skoro večer a my zoufale objížděli ještě poslední bazary, kde by mohl být záchod, který by k nám pasoval. Po cestě domů jsme se stavili v obchodě před domem a ejhle - tam on - krásný, nový a se spodním odpadem. To bylo radosti! Všechno jsme změřili, poctivě zkontrolovali a opět ten den utratili několik tisíc a záchod si vesele vezli domů. Jaképak bylo naše zjištění, že odpad nesedí asi o pět centimetrů a záchod je tak dlouhý, že už bychom se do této místnosti nevlezli my!
Můj muž, v tuto chvíli už mírně rozhozen a já mírně zoufalá jsme to nevzdali. Já to šla vyběhat se psem a než jsem se vrátila, tak před domem stála tato silná trojka - muž, starý záchod a kovová trubka. Samozřejmě mě hned napadlo - tak a teď náš starý záchod vzteky rozmlátí. A opravdu! Napřáhl se s trubkou, párkrát bouchl do spodní části záchodu a usazený kámen povolil a záchod byl opět průchozí. A co víc - tento šedesátiletý skvost ani nepraskl.
Následovala horká sprcha, jar, saponát, režný kartáč a další chemické i přírodní prostředky. Najednou náš starý záchod vypadal jako nový. Pak už stačilo jen našroubovat ho do země, přilepit silikonem a tradá spláchnout. A.....záchod tekl! Samozřejmě povolil spoj trubky a neopatrné machinace, které na záchodě vzali za své. No a můj muž mi šetrně sdělil, že musí koupit novou trubku a záchod bude fungovat až druhý den.

V tu chvilku jsem sice nevěřila vlastním uším a trošku mě zabolel bok, ale pak jsem to ustála. Další den se koupila nová trubka, nainstalovala a doladili detaily. A teď? Zbývá pár posledních hodin, aby všechno zaschlo, sedlo, tam kam má a poté sednu já, po třech dnech...konečně na náš starý, škaredý, ale FUNKČNÍ záchod! To je tak, když bydlíte ve starém hradě...
P.S. Za tyto tři dny bez záchodu jsem navštívila tolik cizích záchodů jako nikdy! Slovy asi čtyři. Jeden v obchodním centru, kde jsem musela prolézt minimálně tři kabinky, kde byly záchody ucpané, jeden v luxusní restauraci, kam jsem se docela těšila a představte si, že se tam někdo netrefil do záchodu a ten pach se linul až do restaurace a třetí jsem riskla ještě jednou v obchodním centru a to na něm byla zrovna uklizečka a zeptala se mě, jestli tam musím opravdu teď, že ona zrovna uklízí. To už jsem se opravdu zoufalstvím jen smála...

A pro dnešní i každý další den, už vím, žádná sůl nad zlato, ale záchod! Záchod nad zlato!

Vděčná
jako nikdy
A jak se máte vy Milí?:D


Foto: raději jen www.pinterest.com

6 komentářů:

  1. Aby se neusazoval vodní kámen, tak občas záchod prolej horkým octem :-) Jinak obdivuji tvou výdrž a statečnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za obdiv, právě jsem se dozvěděla, že to bude schnout až do rána:D Takže ještě jednu noc! Jinak proléváme octem celkem často, ale myslím, že tady pracuje už čas proti nám:)

      Vymazat
  2. Táto atypická rozprávka ma nesmierne pobavila. V každú m prípade držím palce, nech je to už OK. :) a manžel je super, že má toľko výdrže

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že pohádka pobavila:) Ani nevíš, jak si teď toho záchodu vážím:D

      Vymazat
  3. Zábavné a napínavé čtení na nevšední téma. Obdivuju, že jsi vydržela a přeju do dalších šedesáti let jen samé úspěšné splachování!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc!:) Věřím a doufám, že už se záchod nikdy nepokazí. Bylo to opravdu hrozné:D

      Vymazat