čtvrtek 15. října 2015

Na co všechno čekáte vy?

Návod na šťastný život aneb Proč stále na něco čekáme?

Zná to každý z nás. Zdlouhavé, náročné a občas i nekonečné čekání. V obchodě ve frontě, v autě v kolonách, na děti než přijdou ze školy, na muže než se vrátí z práce, na kamarádku se kterou mám domluvené kafe, na to až zhubnu a dám se do oblíbených džín, na to až si budu moct dovolit koupit něco jen tak pro radost, na to až budu šťastná…
V životě každého z nás jsou věci na které čekáme a ne vždy to tak úplně ovlivníme, ale také máme v životě věci na které čekat nemusíme. Věci, které nám leží u nohou a my máme občas jen strach udělat krok…občas potřebujeme popostrčit, občas jen vyslechnout a hodně často jen slyšet: „Nečekej a běž za tím, co chceš!
Je spoustu cest, kterými může člověk jít a nejhorší je, když člověk stojí a čeká. Nikdo, kdo sedí se založenýma rukama přece nemůže najít poklad, a kdo by nechtěl najít poklad?

Taky jsem čekala. Čekala, že mi někdo vloží veškeré vědomosti do hlavy, čekala jsem, že mě někdo povede v životě a bude mi říkat kudy jít a která cesta je správná. Čekala jsem, že mi spoustu věcí padne k nohám a nevěřila, že já sama dokážu vzít svůj život do rukou…pak jsem se začala učit a zkoušet dostát toho, co si přeji, začala jsem si pomalu plnit své sny, našla práci, která mě baví, potkala pár správných přátel a nakonec i tu lásku. Přestala jsem čekat a začala o své štěstí bojovat. Až jsem si to štěstí nakonec přičarovala. Našla jsem správnou cestu i skvělý způsob, jak tu cestu jít…
Od té doby, co jsem přestala nečinně čekat, jdu stále kupředu. Těším se na další nový den a vím, že mi vykouzlí úsměv na tváři. V zimě nečekám na léto, ale se sáňkami v ruce si užiji i tu zimu, v pondělí nečekám na pátek, ale snažím se prožít každý den naplno. Nečekám už na vhodnou příležitost, klidně si své nejlepší šaty obleču i když se jdu jen projít do parku, nečekám až se něco změní, bude jinak, bude hezčí počasí, bude lepší nálada, bude víc svítit slunce, budu mít víc peněz, víc přátel, víc lásky…Jsem tady teď v tuhle chvíli a tu chci prožít naplno. Stojím nohama na zemi a vnímám vítr kolem sebe, čerstvou vůni přírody, kam občas utíkám nabrat energii.
Nečekám, beru život plnými doušky a každý okamžik žiji naplno…protože…Ano! Opravdu, máme život jen ve svých rukou.

Tak nečekejme a pojďme se smát teď, právě v tuto chvíli vyznejme lásku, teď buďme šťastní a právě nyní žijme konečně tak, jak chceme…
A co vy mí Milí? Čekáte na něco nebo žijete každý den naplno?

Vaše utíkající s větrem o závod
tančící v dešti
bosá a jedním zapleteným copem




2 komentáře:

  1. Moc krásně napsáno, souhlasím s Tebou :) Míšo a skoč si na poštu, protože tam něco máš :D Čeká na Tebe zásilka, v pátek jsi asi nebyla doma, tak Ti ji dali na poštu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucíšku, děkuji:) Jejda, jaká zásilka? Ježíšek se zbláznil dřív?:D No celý pátek jsem byla doma, ale to je ta pošta:) Hihi jinak jsem úplně překvapená!:)

      Vymazat