čtvrtek 30. dubna 2015

Čokoládové muffiny s pistáciovým krémem

Muffinů jsem už ochutnala opravdu hodně, ale tyhle teda vedou!

Vřele doporučuji a přikládám recept.

Čoko-muffíci s pistáciovým krémem
Potřebujete:
na muffiny
1/2 hrnku kakaa
1/2 hrnku másla (nebo 120g)
250 ml horké vody
180 g krupicového cukru
2 vejce
kapka vanilkové esence (nemusí být)
1 a 1/2 hrnku hladké mouky
půl prášku do pečiva
špetka soli
na krém
pistáciový puding 
500 ml mléka
100 - 150 g másla
bílý jogurt
dle chuti cukr
Postup:
Nejdříve rozmícháme kakao v horké (může být i vařící) vodě. Necháme vychladnout. Mezitím vyšleháme máslo s cukrem, přidáme vanilkovou esenci. Poté vejce, prášek do pečiva, mouku a špetku soli. Pak přimícháme vychladlou kakaovou směs.

Poté těsto nalijeme do připravených formiček. Já dělala 24 ks muffinů. Pečeme ve vyhřáté troubě na 15-20 minut, na 170-180°. 

Krém si připravíte tak, že uvaříte puding dle návodu. Můžete uvařit v půl litru mléka nebo dát i méně mléka, tím bude puding hustější. Poté necháte vychladnout a přidáte máslo a bílý jogurt. Vyšleháte krém a můžete přidat mletý cukr dle vašich chutí. Já jsem vytvořila osvěžující krém, který nebyl ani sladký ani kyselý:) 

Poté zdobíte na upečené košíčky dle fantazie a dozdobíte dle svých fantazií.

U nás se bohužel tak rychle snědli, že jsem ulovila jen jednu pořádnou fotku! Úspěch tedy zaručen!:)

A jaké muffiny jste zkoušeli nebo máte rádi Vy? Nějaké tipy, triky, nápady?:)

Zelená až za ušima



Foto: Moje a strýček Google a Flickr:)

úterý 28. dubna 2015

Když něco končí, tak...

...pak něco nového začíná...

Těším se na to, co teď přijde a co začne. A je mi trošku smutno z toho, co skončilo.
Nejdřív jsem si nemohla zvyknout, každodenní brzké vstávání, ranní tlačenice na silnicích, cesta do města, přesmažené obědy v restauraci a hodiny poslouchání věcí, které mi hlava nebrala...
Ale k tomu všemu, možná jako bonus ti lidé! Legrace, úsměvy, pohoda, sdílení, šílené hlášky, hry, zpívání, zážitky...cítila jsem se jako na základce s tou nejideálnější třídou, jakou si jen umím představit. 
Opravdu je ten život o lidech. Když se sejde dobrá parta, tak jde vlastně úplně cokoliv...přesně takový bych si dovedla představit kolektiv v práci, taková práce by mě opravdu bavila....tak třeba brzy?!

A byl to vlastně jen jeden takový obyčejný rekvalifikační kurz. Můj poslední ze tří, ten na který jsem vůbec nechtěla, ten o kterém jsem nevěděla, jestli mi k něčemu vůbec bude, ten, který jsem chtěla do poslední chvilky odvolat...a on byl ten nejlepší!
Myslím, že jsme si všechny dny a i ten poslední užili na maximum. A doufám a věřím, že štěstí na lidi mě bude provázet dál...

A když jsme se dnes loučili a odcházeli a já si uvědomila, že zítra mě už čeká běžný "normální" den, tak jsem zatoužila prožít ještě pár těch vzácných chvil. Naštěstí mám fotky, nahranou naši nazpívanou píseň a taky vzpomínky, která nedám!



Díky za vše, co mi přišlo do cesty a díky i za Vás. Za ty, kteří se tu chvilku se mnou zastavíte, potěšíte, popovídáte, už je vás příjemná parta a je mi i tady s Vámi dobře! 

Co vám dělá radost a dobře? Myslíte, že dobré mezilidské vztahy ovlivňují naše životy? Jste za něco rádi?

Dnes se usmívám a dívám se na svět trošku jinýma očima.

Dojatá


P.S. Na fotkách jsou dárečky, které jsem s LÁSKOU vyráběla a dnes rozdávala:)




pondělí 27. dubna 2015

Cesta za tajemnými poklady

Už jako malá jsem milovala, když se okopávala zahrada a našli jsme kousek hrníčku, kousek starého rozbitého talíře, barevný kámen a další staré věci, které pro mě byly pokladem.

Pak jsme si schválně s bráchou a sestřenkou zakopávali věci na zahradě a kreslili k nim mapu, abychom je pak mohli navzájem hledat.

Víte, že v Česku je také pár míst, o kterých se traduje, že se zde skrývá poklad?

1) Poklad na hradě Lukov
Kde se nachází: nedaleko Zlína, 3 km od obce Lukov
Pověst o pokladu: veškeré bohatství a poklady, které zdělil po smrti pána jeho syn se snažil ukrýt tak, aby jej ochránil a zachoval svému rodu. Našel tedy zedníka, který poklad zazdil. Pán odjel do války a bohužel se už nevrátil. I když se pozůstalí, zbrojnoši i sám zedník snažili po čase poklad najít, tak se jim to nepovedlo. A poklad zůstal ukryt, nikdo neví, kde přesně. Není snad na čase jít hledat?

2) Hrad Potštejn
Kde se nachází: nachází se v okrese Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
Pověst o pokladu: díky středověkému pravidlu oko za oko, zub za zub, rytíř sídlící na hradě uloupil a získal velké množství bohatství. K pověsti o skrytém pokladu přidává i latinský nápis v nároží paláce. Jen s přesným překladem je už léta trochu potíž....umíte latinsky?

3) Štěchovický poklad nacistů
Kde se nachází: Štěchovice, nacházející se ve středočeském kraji
Pověst o pokladu: na konci druhé světové války se snažili nacisté najít místo, kde schovají všechno své uloupené bohatství. Prvním plánem byla jižní Amerika, ovšem konce války nastal dřív než čekali a tak dle pověstí schovali poklad právě kolem Štěchovic. Měl by se nacházet v podzemí a obsahovat zlato, cenné papíry i hesla k bankovním účtům ve Švýcarsku. Jdeme prozkoumat podzemí?

4) Hrad Hazmburk (Klapý) a Napoleonův poklad
Kde se nachází: v Českém středohoří, kousek od města Libochovice
Pověst o pokladu: kopec prý ukrývá spoustu tajných míst, kde jsou schovány sudy s vynikajícím vínem. Tato vína mají podle pověsti hlídat tři vzteklí mužíci. Mimo jiné existuje pověst, která říká, že zde Napoleonova vojska ukryla nakradené zlato. Existují prý dvě cesty, jak poklad najít. Tam, kde k večeru padá stín Černé věže, kdysi stála hruška. Její stín dopadal kolem šesté hodiny na určité místo, kde má být poklad zakopán. Druhá možnost je, že je poklad zakopán na místě, ze kterého jde vidět současně hrad a střecha myslivny.

5) Gotický hrad Český Šternberk a Sázava
Kde se nachází: Český Šternberk se nachází na levém břehu řeky Sázavy, v okrese Benešov
Pověst o pokladu: Podle pověstí se otvírá země na Velký pátek. Tehdy prý i skála puká a do řeky se z ní sypou zlaté dukáty. Velmi často se stává, že lidé, kteří se tu brodí řečištěm, naleznou právě kousek zlatého plíšku. Takže plavky, opalovací krém a jít za zlatem?:)

Chtěli byste nějaký poklad najít? Máte tipy na další "kouzelná" místa?

A jaký je váš nejzajímavější objev?:)

Já mám jednoho poklada doma, když počítám i psíka, tak poklady dva. No a jinak? Pokladem je pro mě i slunce na nebi a voňavá louka, kam si můžu sednout a chvíli jen tak vnímat.

Z těch opravdových hmotných pokladů jsou to třeba kameny, které nacházím na všech možných i nemožných místech - a všechny ve tvaru srdce...

A ten zlatý, tajemný a ukrytý poklad? Ten ještě hledám a mám pořád za čím jít:)

Hledající


neděle 26. dubna 2015

Akce pro muže? Přehlídka aut!

Jak udělat mužům radost?

Vezměte je na autíčka! V sobotu se v Brně konala přehlídka automobilové techniky a my jsme samozřejmě nesměli chybět:) Viděli jsme staré autobusy, mohli se jimi také projet. Užili jsme si hasiče, jejich techniku i stroje. Staré "sporťáky" i vojenské auta.

Bylo toho dost a bylo to super! I já jsem si to užila!








A co jste v sobotu dělali vy? Máte rádi auta a historické veterány?

Brm brm...tak já už jedu!:)




sobota 25. dubna 2015

Domácí medovník a další dárky

Včera jsme slavili. I když jen svátek, tak to stálo za to!

A neuvěřili byste, co se mi povedlo. Po hrozně dlouhé době, neustálému hledání, kontaktování všech jsem ji konečně ulovila! Vysněnou knížku mého muže! A, že z ní měl opravdu velkou radost:)
Ke knížce dostal ještě mini samurajský nožík a maxi brambůrky. Pro představu s nimi rád "ochotně" zapózoval.

A kromě bowlingu a večeře v podobě naší oblíbené pizzy a ovocného piva, ho ještě čekalo překvapení v ledničce - domácí medovník.

Recept na sladkou tečku přikládám:)
Domácí medovník
Potřebujete:
na těsto
3 vejce
200 g krupicového cukru
350 g hladké mouky
200 g másla nebo hery
3 - 4 lžíce medu
1 lžičku jedlé sody

na krém
1.varianta - salko, máslo
2.varianta - zakysaná smetana, máslo, vanilkový puding, kapka rumu

Postup
Změklou heru nebo máslo smícháte s vejci, moukou, cukrem, jedlou sodou a medem. Těsto nanesete (rozetřete) stěrkou na pečící papír. Poté pečete v rozpálené troubě na 170°, zhruba 5 - 7 minut. 

Ihned po upečení z nich vykrojte požadovaný tvar. Já pekla obdélník. Poté rozdrobte zbytky odkrojků. 

Krém připravte buď svařením salka a následného vymíchání s máslem. Nebo uvařte vanilkový puding a již vychladlý jej smíchejte se zakysanou smetanou, máslem a kapkou rumu.

Poté spojte upečené placky krémem. Natřete krém i z venku a dokola a posypte rozdrobenými okrojky. Posypat se dá i pomletými oříšky. Zdobení je už jen na vás. Já jej nechávám jen takhle.

Medovník by se měl nechat uležet 2 - 3 dny v ledničce, ale málokdy tak dlouho vydrží. U nás je za tuto dobu už téměř spotřebován:)

Dnes pokračujeme v aktivním odpočinku - výlet s psíkem, výstava automobilové techniky a pak možná první letošní grilování:) A zítra do kina!

Doufám, že se máte taky fajnově!

Máte rádi medovník? Také jej pečete? A jak si užíváte víkend a slunečné dny?

Hlavně užívejte každý den naplno!

Víkendymilující


čtvrtek 23. dubna 2015

Máte rádi samotu?

Jsou lidé a lidé...rodina, partner, přátelé, známí a kolemjdoucí. 

Rodinu si držím nejblíž, po stejné cestě se mnou kráčí partner a blízko mě jdou mí přátelé. Hned v závěsu známí a kolemjdoucími se snažím nenechat rozhodit, ale spíš jim dát úsměv nebo alespoň oplatit ten jejich.

Ale přesto si užívám chvilky, kdy jsem sama...

Protože je samota a samota:) Je něco jiného, když je člověk sám a opuštěný a zcela něco jiného, když má domov, má se kam vrátit, má někoho, kdo na něj čeká a jen si některé věci dopřává o samotě.

Věci, které si nejraději a nejvíc užívám sama jsou:
- očistná procházka po lese
- koupel s pěnou a hlasitou hudbou
- sport
- chvilka tvoření
- posed v parku nebo ve městě

Doporučuji tyto činnosti vyzkoušet jak o samotě, tak klidně v páru nebo ve skupince. Člověk načerpá novou energii a sílu do dnů přicházejících.

Uvědomila jsem si, že čím jsem starší, tak tím víc si lidi kolem sebe vybírám. Není to nic proti ostatním, je to o tom, neobklopovat se zbytečně někým, kdo vám bere čas, energii i úsměv na rtech.

Chvilku se zastavte a zamyslete. Nechoďte ven s lidmi se kterými se vám nechce, nenechte se do ničeho nutit a buďte sami sebou...uvidíte, že pak budete mnohem víc šťastnější!

Mí milí přátelé, ti kteří stojíte na mé straně barikády a které jsem dlouho neviděla a flákám to, tak se omlouvám, ale myslím na Vás! Jsem v zápřahu, ve shonu, ale jsem s Vámi! A další naše setkání si užijeme o to víc!
A co vy? Jste rádi sami? Jak si samotu užíváte?

Samotářská

P.S. Někdy je potřeba být sám, aby pak člověk mohl být s lidmi:)

úterý 21. dubna 2015

Návrat do lavic

Ještě poslední týden kurzu a hotovo. Budu to mít všechno za sebou.

Ale popravdě mám pocit, že mi to bude i chybět...každý den se člověk na něco těší, že uvidí známé tváře, že se znovu zasměje, že se pobaví a někdy i něco dozví. Člověk si vytvoří určitý denní režim a zvykne si vstávat chvilku před budíkem. A najednou bude zase sám svým pánem...
Každopádně tento poslední kurz, zaměřený na podnikání, si opravdu užívám!

Sešla se nás skvělá parta. Smějeme se spolu, jeden druhého podporujeme, dáváme si dárky, maličkosti, dobroty, které nám pak kouzlí úsměv na rtech.


Je to pár dnů, co jsem měla prezentaci.

Nervózní, s třesoucími se koleny, vše skrývající za jeden malý skromný úsměv jsme dostala ukazovátko a uč! A bylo to super! Slunce, které mi svítilo do zad mě pobízelo mluvit a odpovídat na dotazy. Prezentace podkreslená hudbou mi dodala odvahy a já si užila potlesk mého úžasného publika. A jako bonus ode mě každý dostal malou pralinku - domácí čokoládu, kterou jsem sama vyráběla a k tomu v grafickém programu vytvořenou podobenku.






Já myslím, že se to povedlo! A všichni jsme se bavili:)

Děkuji za podporu, za cenné rady a vstřícnost, protože potkat jen tak 13 lidí, kteří vás posouvají dál a kreslí úsměv na tvář už od brzkého rána, to taky není jen tak!

Budete chybět, ale já si vás najdu! (třeba v Praze:D)

Tak si ještě užívejme ten poslední týden!
A těšte se na překvapení posledního dne, já se těším!

S láskou